Abych to urychlil, nějakou dobu jsem na tohle psaní do tebe neměl čas ani chuť. Navíc popravdě nejsem ze sorty lidí kteří by si psali deníček, jak sis jistě všiml jsem člověk okamžiku a "staré dobré časy" nechutným způsobem degradují budoucnost. Ale řekněme že se mi zalíbila představa, že jednoho dne trochu ty zápisky trochu poupravím a vydám... Víš zkrátka miluju peníze a slávu, to první mám a to druhé přijde brzo a autobiografie se zkrátka vždycky hodí.
Momentálně jsem v Anglii, bydlím u Giny a přes den jen tak lenoším u ní doma nebo v Kotli, ale to není moc seriózní podnik... Vlastně ani seriózní knajpa. No studenty se to tam jen hemží a věř mi, pohled na prázdné výrazy některých z nich taky není kdovíjaká lahoda, měli by raději zahodit hůlku a vyrazit do ulic, splývat s tou mudlovskou chátrou. Nebo alespoň do skříně zařadit i jiné barvy než je černá a ta kolejní... Ale to bych po nich asi chtěl příliš.
Navíc teď bude Kotel osidlovat budoucí prváctvo... Chvilku jsem si říkal že bych se odebral do Bombaje nebo třeba Marakéše. Anglie je totiž nehorázně nudná, víš. Není tady ani pořádný klub a to je opravdu neskutečně ubíjející, člověk se ani nemůže odreagovat nad skleničkou něčeho ostřejšího a zatancovat si... Ale nakonec jsem si řekl, že tu zůstanu až do konce prázdnin, s Ginou je zábava vždycky a přinejhorším můžeme uspořádat další večírek...
Nu budu tě informovat kdyby se dělo něco zajímavého. Obávám se však, že kdyby se tak stalo měli bychom rozeznít zvony, běhat po ulicích a ječet že se stal zázrak.
Žádné komentáře:
Okomentovat